Rubriky
Tělesná forma

Stres a dýchání. Uvolnění masáží, co je ne/možné

Nad slovem stres mávne kde kdo rukou a řekne, že ho zvládá perfektně. Máme i borce, kteří mi na masáži řekli, že ho nikdy neměli. Jasně, jasně. Jenže pravda je taková, že vystresovaný člověk, přestává být člověkem, přestává se chovat jako člověk a přestává fungovat jako člověk. Nedýchá, netráví, nevylučuje, nekouká, nezajímá se, chodící mrtvola… Silný stres se opakuje tak dlouho, až dojde k trvalému nalomení fyzické formy. Klidně i v dětství. Proto jsou rodiče někdy varováni, aby své děti nezlomily. Vystresovaný člověk má s člověkem málo společného. Posouvá se u něj význam různých slov. Odborníci pak třeba vysvětlují, že láska není láska, ale nemoc a mají tím na mysli i případy, když dojde k takovému posunu významu. Pak vysvětlují i jiné případy zase – onemocnět láskou-týden.cz.  Jsou tu různí odborníci. Pak jsou třeba písně „láska je láska“. Je z čeho vybírat a pozor, jedno může být víc k ničemu, než druhé.

Stres
Depka může být i v lese

Některé věci jsou zase jasné sami od sebe, stres znemožňuje například využití kyslíku. Dýchá to méně a to všude, takže i v lese, doma, při sportu, sezení, při čemkoliv. Pro mě je dál jasné třeba, že hledat rady jak správně dýchat je chyba. Často se všechno přehání. Některým, když ukazuji nějaké dýchací cvičení, tak vůbec neví, co dělají.